Forever in my heart - 4. část

2. února 2014 v 16:35 | Terezz |  Niall
"Harry?"
"Anny?" ozvalo se nadšeně ze sluchátka.
"Hele něco bych od tebe potřebovala..." řekla jsem mu.
"Cokoli. Vše splním."
"Svolej prosím tě kluky a přijeďte ke mě. Co nejdřív. Prosím... Potřebuji vám něco říct." poprosila jsem ho.
"Ok. Zachvíli jsme u tebe." řekl mi a zavěsil.
Sedla jsem si na sedačku a přemýšlela, jestli jsem udělala dobře že jsem je pozvala. Ale pak jsem si vzpomněla na Nialla a na to, jak byl Harry štěstím bez sebe, když mě uslyšel. Neviděla jsem ho sice co dělal a určitě byl rád, že jsem celá a že jsem si nic neudělala. Děťátko leželo v jiné místnosti v postýlce a spalo...
Za chvíli jsem už slyšela zvonek a tak jsem šla otevřít. Byli to kluci. Viděla jsem na nich, že jsou smutní. Podařilo se jim to docela dobře zamaskovat, ale já to stejně poznala.Harry stál přímo přede mnou a já ho ze smutku obejmula. Byl teď moje opora. Stejně jako ostatní kluci. Spustila se mi jedna slza, ale já jsem nechtěla aby mě viděli brečet tak jsem si ji nenápadně utřela.
"Pojďte dál." řekla jsem jim.
Vešli a posadili se na pohovku. Liam a Louis na jednu a Harry a Zayn na druhou. Sedla jsem si vedle Harryho, protože tam jedině bylo místo.
"Co potřebuješ Anny? " zeptal se mě Zayn.
"Hele jestli potřebuješ hlídání nebo aby tu někdo z nás přespal tak klidně stačí říct." řekl Louis.
Zakývala jsem hlavou. Nadechla se a začala:
"Ještě předtím než Niall zemřel požádal mě o něco. Je to už dlouho ale teprve teď se o to dokážu s někým podělit." vstala jsem a šla ke dveřím od pokoje, kde spal malý Niall. Zavřela jsem je i když jsem věděla, že to co uslyší si nebude pamatovat. Ale jistota je jistota...
Všichni seděli tiše, připravení na to, co se dozví.
"Takže Niall měl dvě přání... To první bylo aby One Direction nekončilo. Aby jste pokračovali i bez něj.
Mám vám toto vyřídit toto mi říkal... : "Vyřiď jim, že mi byla čest s nimi pracovat, bavit, žít svůj sen. Byly bezva kámoši a nechci aby se něco změnilo. Navždy budu s nimi. Budu je doprovázet na jejich cestách. Prostě kamkoliv kam půjdou, půjdu i já. Nechci aby kvůli mě skončili. Ať pokračují dál. Beze mě to zvládnou. Je to moje přání. ONE DIRECTION NEKONČÍ!!!" "
Rozbrečela jsem se. Harry mi utřel slzu a řekl mi ať pokračuji. Koukla jsem se na Liama a podle mě se mu chtělo taky brečet. Jen to nechtěl dát najevo.
" A druhé přání bylo ať naše děťátko nevyrůstá bez otce. Že si mám najít jiného kluka a vydávat ho za jeho otce." řekla jsem s chvějícím hlasem. Vytáhla jsem si kapesník a vysmrkala se. Nechtěla jsem být za citlivku, ale kdykoli jsem si na něj vzpomněla chtělo se mi hrozně brečet.
Harry mě obejmul a řekl mi: "Anne neplač. Neboj se. všechno bude dobrý. Někoho ti najdeme. "
"Ale já nechci." protestovala jsem.
"Vím že je to Niallovo přání ale já si nechci vzít někoho koho nemiluji. Miluji pořád jeho a tak to i zůstane. NAVŽDY! "
"My víme, že je to pro tebe teď těžké. Pro nás taky ale neboj, nemusíš se do ničeho tlačit. Dej tomu čas. Určitě si někoho najdeš a budeš ho mít ráda." řekl mi Louis a pousmál se na mě.
"Ano, Louis má pravdu. Teď musíš zase začít žít normálním životem. Nesmíš se schovávat. Bude se ti sice od začátku začínat špatně, ale pak to půjde a někoho si najdeš. Neboj! Vše dobře dopadne. " přidal se do rozhovoru Liam.
"Nechceš aby tady chvíli bydlel někdo z nás s tebou, aby ses tolik nebála?" navrhl Zayn.
"No já nevím..." váhala jsem.
Harry se nabídl, že on tu zůstane a ostatní i nakonec já jsme souhlasili.
Po hodině všichni odešli i Harry, který si jel sbalit věci. V tu chvíli jsem nevěřila že se z toho všeho zpamatuji a znovu se dokážu zamilovat ale časem jsem poznala, že i to je možné a za tu dobu co tu Harry byl se mnou jsme se hodně sblížili a znovu jsem, sice pomalu, ale jistě, pociťovala to, co jsem cítila i k Niallovi. LÁSKU....
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama